BARVA VLASŮ 

Barva vlasů závisí především na množství, charakteru a rozmístění pigmentu ve vlasovém stvolu. Pigment vlasu (melanin) vzniká v buňkách (melanocytech), odkud se barvivo přesouvá do dřeně a kůry vlasu. Melanocyty produkují buď černý pigment (eumelanin) nebo žlutý pigment (feomelanin). Kombinacemi těchto melaninů jsou vytvářeny různé barevné odstíny. Nejběžnější je černá barva vlasů, nejméně častá je barva zrzavá, která bývá dědičná. 

Šedivění vlasů

Šedivění vlasů je způsobeno postupným snížením tvorby melaninu a patří k fyziologickým projevům stárnutí. Začíná v různém věku, nejčastěji v třetím nebo čtvrtém desetiletí života, je závislé především na dědičnosti. V některých rodinách jejich členové úplně zešediví velmi záhy, jinde se naopak šedivění vyskytuje jen vzácně. 

Někdy za šedivěním nestojí genetika a stárnutí, ale některých nemoci, léky a u dětí podvýživa. 

Vlasy ve skutečnosti nejsou nikdy šedivé. Dojem šedivé barvy vzniká promísením normálně zbarvených vlasů a vlasů bílých. Vlas v růstové fázi nemůže pigment za normálních okolností ztratit, po jeho výpadu je nahrazen u šedivějícího člověka vlasem bílým, který vyrůstá z téhož váčku. Bílé vlasy neobsahují melanin, odstín vlasů závisí na lomu a odrazu světla na povrchu a uvnitř vlasů. Mechanismus fyziologického šedivění vlasů není ještě zcela objasněn, jedná se o snižování aktivity melanocytů a jejich postupný zánik, účastní se zřejmě i poruchy prokrvení.