Lupy a seboroická dermatitida

MUDr. Jana Jankásková

Tato kožní změna postihuje v různém rozsahu až polovinu osob ve věku 20 let. Lupy jsou drobné částečky odumřelé kůže vyskytující se na hlavě.

Pokožka se běžně odlučuje a odpadává v částečkách mikroskopické velikosti, přičemž kožní buňky keratinocyty se množí, dozrávají a opouštějí kůži během 28 – 30 dnů. Lupy jsou však tvořeny většími skupinami takto se odlučujících buněk, které jsou již okem patrné. V případě většího množství lupů může být interval tvorby a obnovy nové kůže kratší.

Příčiny

S výskytem lupů také souvisí množství a jakost vyprodukovaného kožního mazu. Kožní maz je tvořen kožními mazovými žlázami vyskytujícími se po celém těle, tedy i na kůži hlavy. Čím více kožního mazu žlázy vyprodukují, tím snáze a jednodušeji se oloupané kožní buňky spojují v drobné lupy, které člověka nejvíce trápí neúprosným a neustálým pocitem svědění a nutí k obtěžujícímu a stálému škrábání vlasové pokožky. U některých lidí je nadprodukce kožního mazu nebo zvýšené množství mazových žláz zapříčiněné hormonálně či geneticky, u těchto lidí je šupící se kůže viditelná nejen na kůži kštice, ale také v obličeji či jinde po těle. Toto onemocnění je nazýváno seboroická dermatitida.

Mezi další velmi časté příčiny nadměrného šupení patří stres, nedostatečná hygiena, špatné stravovací návyky nebo nevhodná pokrývka hlavy. Seboroická dermatitida je chronické onemocnění, které se velmi často v průběhu života opakuje a způsobuje nositeli nemalé psychické problémy. Šupící se kůže obličeje se objevuje v tzv. T-zóně (obočí, horní víčka a nosoretní rýhy) či ve středních partiích trupu, tedy v takzvané seboroické lokalitě.

Lupy viditelné hlavně na tmavém oblečení způsobují spoustu komplikací v mezilidských vztazích. Často je pak nositel terčem posměchu a urážek. Přitom se jedná o jedno z mnoha kožních onemocnění, které se správnou léčbou dá udržet pod kontrolou.

Výskyt

Seborea se vyskytuje jak u novorozenců a dětí, tak i dospělých, častěji však u mužů. U novorozenců jsou typickým obrazem mastné, pevně lpící šupiny ve kštici, tzv. crusta lactea. U starších dětí se jedná spíše o splývající ložiska na obličeji, horních končetinách nebo trupu, neostře ohraničená, kruhovitá a bělavá ložiska s jemným olupováním.

V dospělosti se toto onemocnění vyskytuje v typických, tzv. predilekčních lokalizacích, tj. ve kštici, v obočí, ve vousech, v postranních partiích nosu, na očních víčkách, nad hrudní kostí nebo mezi lopatkami. Často se k tomuto onemocnění přidružuje kvasinková infekce, jejíž správná léčba je jedním z hlavních cílů zbavení se nepříjemného svědění a šupících se ložisek těla.

Léčba

Základní léčbou seborey jsou mírně účinné až slabé kortikoidní přípravky s antibakteriální složkou a lokální protiplísňové prostředky. K doléčení jsou vhodné sirné a dehtové preparáty a speciální šampóny proti lupům. Ty obsahují složky jako např. dehtové přísady, selen, zinkpyrition nebo protikvasinkový ketokonazol. Zejména střídavé používání šampónů s různým spektrem účinku je často klíčem k úspěchu. Pobyt na čerstvém vzduchu hlavně ve slunečných měsících kalendářního roku jsou pozitivním doplňkem léčby.

Při včasné a dostatečné léčbě je celkový efekt ihned viditelný, dojde k úplnému vymizení šupinek, nemocný se okamžitě zbaví subjektivního pocitu svědění a jeho sebevědomí se zvýší. Nebude si připadat pro sebe či pro své okolí nepřitažlivý, až odporný, či nakažlivý vzhledem k všudypřítomným šupinám. Posměšky a urážky ustanou a sociální vztahy se normalizují. Při svědomité a pravidelné léčbě člověk na onemocnění úplně zapomene.