Hormonální vypadávání vlasů u mužů (androgenetická alopecie)

MUDr. Simona Zgažarová, PhD.

Androgenetická alopecie je u mužů nejčastějším typem vypadávání vlasů se specifickým průběhem. Postihuje přibližně 30 % mužů ve věku 30 let a okolo 50 % mužů ve věku 50 let. Určitý stupeň tohoto výpadku a následná ztráta vlasů je spíše považována za normální vzhled „zralé“ mužské kštice než onemocnění. Ovšem zdravotním problémem se stává, jakmile vypadávání vlasů je nadměrné, předčasné a pro pacienta stresující, způsobující ztrátu sebevědomí a tím negativně ovlivňující kvalitu života postiženého muže.

Příčiny

Na vzniku tohoto onemocnění se podílejí tři základní faktory. Jde o dědičnost, vliv mužských pohlavních hormonů-androgenů a věk. Náš život závisí na hormonech, zejména na hormonech pohlavních, které ovlivňují téměř každou součást organismu i náš sociální život. Hormonální hladina se mění přirozeně s věkem, u mužů dosahuje vrcholu mezi dvacátým a třicátým rokem, potom kontinuálně klesá.

Zhruba po 25. roce života, z dosud ne zcela známých příčin, se u geneticky předurčených mužů vlasové kořínky vlivem androgenů postupně zmenšují a slábnou, což vede k tomu, že vlasy jsou stále slabší a řidší, až nakonec vypadají.

Nejvýznamnějším androgenem je testosteron. Jeho přeměna na účinnější dihydrotestosteron probíhá díky enzymu 5-alfa-reduktáza umístěném v mazových žlázách a vlasových folikulech. Tento metabolit má asi 5krát vyšší účinnost na androgenních receptorech než samotný testosteron. Po jeho navázání na receptor se spustí řada pochodů, které vedou ke zkrácení růstové fáze vlasového cyklu, ke zvýšenému přechodu vlasových folikulů do fáze klidové a následnému vypadnutí vlasu. V každém dalším cyklu vlasového folikulu se zkracuje růstová fáze a vlasy vyrůstají stále kratší, tenčí a světlejší, připomínající chmýří.

Významnou roli při vzniku androgenetické alopecie hraje i věk. První projevy většinou vznikají kolem třetí dekády života, může však začít již v pozdním dospívání.

Projevy

V klinickém obraze typicky dochází k symetrickému ústupu vlasové hranice nad čelem, tvorbě koutů a řídnutí vlasů na temeni hlavy. S postupem času dochází k tvorbě pleši na temeni a zbylé vlasy vytvářejí jen úzkou korunu v týlu nad krkem a za ušima směrem ke spánkům. Pleš je ostře ohraničená, pokožka vypadá zdravě a jsou na ní občas přítomny jemné světlé vlasy.

Léčba

V terapii této alopecie jsou k dispozici preparáty pro lokální a systémovou léčbu. Je důležité si uvědomit, že jejich podávání musí být dlouhodobé (min. 1 rok a déle; odpověď na léčbu je možné zhodnotit nejdříve po 6 – 12 měsících užívání), všechny metody konzervativní léčby působí jen po dobu jejich aplikace a žádná z těchto metod nemá 100% účinnost. Z lokálních léků je nejvíce používaný minoxidil (Belohair), který byl původně vyvinut pro snížení krevního tlaku. Způsobuje rozšíření krevního řečiště vlasových folikulů a tím lepší přísun živin k vlasovému váčku. Po delším užívání roztoku minoxidilu ve 2%, resp. 5% koncentraci, byl přibližně u 30 % pacientů pozorován růst vlasů zejména v oblasti čelní vlasové linie. Tento účinek byl připočten většímu množství faktorů včetně zvýšeného prokrvení vlasové pokožky. Z nežádoucích účinků se nejčastěji vyskytuje zvýšená citlivost vůči UV záření a bolest hlavy při předávkování preparátu. K dalším lokálním léčebným přípravkům patří aminexil a molekula RTH 16.

Pro systémovou terapii je určen finasterid v dávce 1 mg/den ve formě tablet, které se užívají denně. Působí jako inhibitor enzymu 5-alfa-reduktázy. V literatuře se uvádí, že tablety finasteridu zastavují vypadávání vlasů u 30 až 50 % probandů a kštici zahustí o 30 %. Potenciální vedlejší účinky, zahrnující pokles libida nebo snížené množství ejakulátu, jsou relativně řídké a vratné.

Terapie pokročilých stadií androgentické alopecie je chirurgická. Autotransplantace vlasů spočívá v přenosu vlastních zdravých vlasů z týlní krajiny do míst postižených ztrátou vlasů. Metoda je časově i finančně náročná, ale ve vhodných případech nabízí trvalé řešení.